Kdykoli se řekne, on má stodvacítku, každý ví o co jde. Tenhle auťák nikoho nenadchne. Všude jich stojí spousta a nikdy to žádná krasavice nebyla.
Ti co znají závodní historii Škodovky, u názvu 120 S zaplesají a v očích jim zaplanou ohníčky!
Dalším vozem, jenž předcházel legendární stotřicítce je model 120 S. Jednak to měla být zbraň proti Renaultu R8 Gordini, se kterým vládnul Vl. Hubáček, což Škoda nelibě nesla a hlavně se ověřovala různá technická řešení. V soutěžích i na okruzích. Tento kus je však vrchařským speciálem, postaveným věrně podle originálu ing. Zdeňka Vojtěcha.
Stavba vozu trvala několik let a bylo nutno samozřejmě sehnat spoustu originálních dílů, od jednodílných litých disků, přes dělítka až po originální koženkové sedadlo. Laděním motoru byl pověřn pan Pilch, motorář, poznamenaný Mladoboleslavskou značkou, kterému procházejí rukama motory do speciálů WRC a S2000.
Zajímavým prvkem podle kterého bylo možné v té době odlišit už z dálky trati Vojtěchův vůz od zbytku pole, bylo krom barevného provedení i uchycení zpětného zrcátka na trojnožce podobně jako na tehdejších vozech F1.
Na původních fotografiich bylo znát, že Vojtěchova stodvacítka je jiná než tovární a tak se i k tomuto vozu přistupovalo. O úspších tehdejšího netovárního jezdce není pochyb, neboť běžně nakládal vteřiny fabrykantům. Bylo však málo soukromých jezdců, kteří to dokázali. Dalším kritériem, byla čistota zpracování, kterou byl tehdejší liberecký playboy pověstný. Myslím, že se vše podařilo a nezbývá než poděkovat majiteli tohoto krásného vozu, který tvrdě obhajuje titul Mistra republiky v závodech automobilů do vrchu. A to všechno s pětikanálem.
Držíme palce!
A také nezapomenutelnému majiteli věrné předlohy, ing. Votěchovi.
|
