Já taky. Ale žijete s tím, že vám se to nikdy nestane, stejně jako se to nestalo nikomu před vámi. Je to jen báchorka z veteránistického ''co kdyby''.

Jednou ale přece náhodou vejdete do autobazaru plného obstarožních, zaručeně nikdy nebouraných Favoritů a Felicií dovezených odněkud z NSR, v nichž přeci jezdili jen němečtí důchodci do Normy a Liedlu na nákupy a vzadu nikdy nikdo neseděl, a v rohu tohoto bazaru, najdete něco neuvěřitelného.

Koukáte na to jak vyoraná myš a snažíte si zapamatovat alespoň nějaký detail, podle kterého spustíte několikanoční pátrací akci na internetu a starých svazcích Světa motorů a Automobilu. Hlava vám třeští z vypitých kafí, hory otevřených starých časopisů čpí hořkou zatuchlinou a nemluví s vámi už ani kocour.

Pak najednou najdete první stopu, a informaci, kterou zadáte do okénka vyhledávače a zázrak je na světě. Internet vychrlí informace. Nemůžete dýchat vzrušením co jste vlastně našli a zároveň máte žaludek stažený strachy, jsetli v tom bazaru ještě bude, nebo už někdo zjistil, co to tam vlastně leží a předběhl vás.

Poslední co by vás v tu chvíli zajímalo je cena. Chtíč originality vás žene kupředu, ať to stojí co to stojí. Ruka se potí a svírá nervózně vizitku s číslem autobazaru. Druhá chce už vymačkávat číslo, ale stále chybí půl hodiny do otvíračky. I kdybych sednul do auta, tak tam nebudu dřív, navíc otázka, kolik mám vybrat v bance. Nikdy nebylo třicet minut tak dlouhých.

Dozvídám se, že je ''to'' na prodej, jinak by ''to'' tady nestálo, nebo spíš neleželo. Snažím se dělat ze sebe vola, že netuším co ''to'' je, ale že se mi ''to'' líbí a chtěl bych ''to'' pro děti (které ještě v té době nemám). Dozvídám se skoro přesnou informaci že se jedná o Dálník. A cena je pevná. Ty kluci bazarnický asi vědí...

Banka, peníze, odtahovka, cesta, kupní smlouva a už je Dálníček naložený, přikurtovaný a už se veze domů.

Další zjišťování o co vlasně jde mne přivádí na neurčitou stopu s pevným základem. Jedná se o jediný prototyp Dálníku karosovaný mistry klempíři v učňovském středisku v Karose Vysoké Mýto. To je jasné, v Karose se k tomu podle fotek, při mé osobní návštěvě, přiznali.
Jak se ale tento vzácný kousek dostal až ke Kopidlnu u Jičína netuším. Jedna z doměnek je, že jedním z oněch mistrů klempířského cechu byl místní rodák, jenž celá léta působyl ve Východočeské Karose, vyučen snad ještě za Sodomky a na penzi se vráti i se svým dílem do rodné vesnice. Pokud někdo má jakoukoli informaci, která mi pomůže dopátrat původ tohoto jednostopého vozidla, budu rád. Ti hoši v Autobazaru byli skoupí na slovo.

Pro Vás nezasvěcené jsem dlužen vysvětlení, že Dálník je český vynález pilota Jana Andrleho a v podstatě je to celokapotovaný motocykl, v němž má jezdec pohodlnou pozici pilota letedla pro dlouhé cesty. Výhodou je mrštnost a obratnost motocyklu a pohodlnost karoserie automobylu s pevnou střechou nad hlavou. Pro rozjíždění a zastavení slouží vysouvací podvozek podobně jako u letadla.
Kontaktoval jsem i šéfa firmy, která staví v Brně součastné dálníky a v den mých narozenin mne provádí celou firmou. Nakonec padne slib, že když ho zrenovuji, naučí mne v něm jezdit. Že to nebude nic jednoduchého, je jasné. Představte si: Sedíte na motorce, máte nohy natažený dopředu, ruce taky, jste v kabině jakoby větroně, musíte se rozjet a jak naberete rychlostí stabilitu, musíte jednou rukou pustit řidítka a zatáhnout podvozek. Zastavování bude ještě horší. Odřadit, přibrzdit, v rovném směru vypustit jednou rukou podvozek a brzdit k zastavení. O předvídání situací na silnici ani nemluvím. No už se těším...
Kompletní přehodnocení mého sběratelského směru mě přimělo k rozhodnutí, nabídnout tuto raritu k prodeji. Pokud máte vážný zájem, čekám na další nabídky...